Už jako malá holka jsem pomáhala mamince vařit. Maminka používala jako „kuchařku“ Normy teplých jídel vydané v roce 1962, které máme dodnes. Pečlivě si do knihy psala poznámky k připravovaným pokrmům. Dnes vím, že právě tato kniha mi zprostředkovaně poskytla základní znalosti a dovednosti pro vaření. Už tenkrát jsme se snažily o zdravější varianty klasických jídel.
Můj tatínek mě také ve směru kulinářském ovlivnil. Byl totiž náruživý myslivec a zásoboval nás zvěřinou. Asi nejoblíbenějším jídlem pro mě byla maminčina svíčková z divokého zajíce. Od kamarádů rybářů také nosil různé úlovky. Vryl se mi do paměti zážitek z porcování úhoře, jehož čerstvě nakrájené kousky skákaly na pánvi a upečené na másle a na kmíně chutnaly skvěle.
Později jsem vařila zdravě a s láskou pro svoji rodinu. Jako veselou vzpomínku na domácí vaření si vzpomínám na vtipnou otázku mých dvou synů, když jsem je volala k jídlu: „Maminko, bude to dobré nebo zdravé?“
Vždy jsem si uvědomovala obrovský význam jídla pro naše zdraví a pohodu. Byla to spíše intuice, dříve ještě nebylo tolik informací o vlivu jídla na zdraví člověka. Studovala jsem ekonomiku zemědělství a souběžně učitelství ekonomických předmětů, což s vařením v zásadě nemělo nic společného.
Po mateřské jsem nastoupila jako učitelka na Integrovanou střední školu, která byla zaměřena především na veřejné stravování a později jako zástupce pro odbornou praxi jsem spolupracovala s restauracemi, kde vykonávali naši studenti praktickou výuku. Z této školy jsem odešla po sedmi letech a vyzkoušela další různá zaměstnání.
Vždy jsem vedla větší či menší kolektiv lidí a tato práce mě velmi naplňovala. V roce 2005 jsem se stala samostatnou podnikatelkou a zaměřila jsem se především na zpracovávání projektů s cílem získávat prostředky z fondů Evropské unie určených na vzdělávání a zaměstnávání osob. V této době jsem také studovala Školu přírodní léčby paní doktorky Soni Hájkové, která velmi ovlivnila a posunula na vyšší úroveň mé uvažování o zdravém jídle.
V roce 2009 jsem se dozvěděla o vznikajících sociálních podnicích a reagovala jsem na výzvu MPSV o finanční podporu nově založeného sociálního podniku Kruh zdraví. Můj projekt byl podpořen a naše alternativní jídelna byla dne 1. 5. 2011 slavnostně otevřena.
Uteklo to jako voda a my už pro Vás vaříme 10 let. Není a nebylo to vždy úplně jednoduché, ale stále mě to naplňuje, baví a těší.
Náš společný cíl: vyvážená, sezónní, chutná, zdravá strava a k tomu vstřícné, milé a pohodové prostředí
